*_Hystoryjka_*

Part 5

29. března 2009 v 1:52 | Nicole
Mezitím u Patricka doma...
Jak Patrick tak rychle od Peta zmizel,tak spěchal domů.Byl celý nervózní z toho plesu.Nevěděl co by si měl vzít na sebe.Vždyť ani nic na ples nemá.Samý džíny,čepice,boty,trika,..ale nic pořádného na ples.Šel tedy za svým tátou."Tati," řekl "potřebuju poradit." "Povídej.." řekl otec zahleděný do nějaké lušťovačky."No víš..my ve škole máme dnes večer ples.." "Ples?A ty máš nějaké děvče?" vykulil na něj otec oči.Né že by si nemyslel,že Patrick nějaké může mít,ale byl zvědavý p překvapený."Já..jo mám jedno.Ale právě.." snažil se pokračovat Patrick.Ale jeho otec je zvědavý a pořád se musí na něco ptát."A jaká je?Chodíte spolu?Kdy ná jí ukážeš?" "Tati!!Prosímtě!" smál se Patrick."Víš,že takové otázky nesnáším.Ale o to tu nejde.Já jen že nemám co na sebe!" Jeho otec se zamyslel."Chmm.Nic na sebe povídáš..?S tím se musí něco udělat." Pak byl chvíli ticho,vzal do ruky tužku a koumal křížovku."Tak se ustroj a pojedeme nakupovat." řekl otec koukajíc na křížovku.Patrick tedy s nadšením odešel z jeho pokoje a šel si obléct něco jiného než to,co měl právě na sobě.Otevřel svou velkou skříň a koukal.Nemohl se rozhodnout,jestli si má vzít džíny,bílé triko s bílým nápisem a červenou kšiltovku,nebo džíny,modré třičko s nápisem "mariners" a modrou kšiltovku.Rozhodl se tedy pro tu druhou možnost.Když si převlékal tričko,tak mu zazvonil mobil."Zpráva?" pomyslel si.Dooblékl si tedy triko a šel se kouknout,kdo mu to může psát."Ahoj Patricku.Chci se jenom ujistit,že to dnes večer na 100% platí.Pa Amanda." Když si tohle Patrick přečetl,tak se usmál.Odepsal jí tedy,že to určitě platí a že bude rád."Patricku!" zavolal na něj otec."Jdeme tedy?" Patrick vyrušený ze svého snění o plese se koukl do dvěří,jestli tam neuvidí otce."Jojo,jdem!" zakřičel,když ho neuviděl.Vyše ze svého pokoje a cestou si zandal mobil do kapsy."Naskoč si." pobídl ho otec do auta.Patrick se na něj koukl a zalezl do auta.Otec zabral místo za volantem.Patrick se na něj tak koukal,jak i sedá a ovládá volant.Otec se na něj kouknul."Někdy tě to naučím." řekl Patrickovi,který na něj pořád koukal.Patrick se jenom usmál."Tak jedeme." řekl otec.Vyjeli ze svého chodníku před vchodem a jeli po silnici,která vede na hlavní."Tak kam to bude?" zeptal se otec.Patrick,zahleděný do domů,které míjeli,se na něj otočil."Já nevím.Nenakupoval sem nikdy v nějakym krámě s timhle zbožím." Otec se jen usmál."Tak já vim o jednom.Znáš "Precious&Glamour"?Tam maj velký výběr." "Chodím kolem něj,když du za Petem.Ale nikdy sem nebyl vevnitř." "Za Petem?Kdo je to?" vyzvídal otec."To je jeden kluk.Potkal sem ho před několika dny a rozumíme si.Je s nim sranda." s úsměvem Patrick."Aha," chápavě otec "já znal taky jednoho Peta.Hráli sme spolu v jedný skupině.Byla s nim taky sranda." "Znal?To ho už neznáš?" ptal se Patrick."No už jsem ho pár let neviděl,kdoví,kde je teď." smutně otec.Patrick chápavě přikývl."A ty si nehodláš s tim Petem založit nějakou skupinu?Když už zpíváš a hraješ na kytaru.." "No asi ne.On má svou vlastní skupinu.Ale prej ho to tam už přestává bavit.Jo a když už jsme u toho zpívání..Pete říká,že mám báječný hlas." s úsměvem Patrick."Není divu.Když jsi vyrůstal v rodině hudebníků,tak se není čemu divit." Patrick se usmál."Tak jsme tu.Vystupovat prosím." řekl otec po chvíli ticha.Patrick popadl kliku u dvěří.Nejdřív mu nešly otevřít.Zkusil to ale znovu.Na druhý pokus se otevřely.Když vystoupil,oslnilo ho slunce,které pořád ještě pálilo.A to už byli čtyři odpoledne.Zabouchl tedy dveře.Když otec zamkl auto,šli spolu do obchodu."Dobrý den." pozdravila je prodavačka."Dobrý den." řekli oba najednou.Šli s eporozhlédnout po něčem vhodném na ples.Patrickovi se ale nic nelíbilo.Prošli takhle celý obchod,ale nic.Patrick nechtěl nic z toho.Byl otrávený tím,že tam musí vůbec jít.Jako představa,že tam půjde s Amandou,byla skvělá,ale to,co bude mít na sobě..opravdu ne.To ne!"Ale tak Patricku.Musíš si něco vybrat.Neznám jiný obchod,kde by měli něco vhodnějšího." říkal mu otec."Promiňte!" zakřičel na prodavačku "mohla byste nám pomoct?My..hledáme nějaký oblek na ples.Tady synovi se nic nezamlouvá a tak jestli by jste nám nepomohla vybrat." "Ale mile ráda." řekla prodavačka."Pojďte za mnou." mrkla na oba.Otec drknul loktem do Patricka a mrknul na něj.Patrick pak znechuceně šel za ním."To zas bude večer..sem zvědavej." pomyslel si Patrick.Prodavačka se zastavila u nějakého regálu,který vypada slibně."Takžé.." přemýšlela "co tohle?" Vzala do ruky tmavěmodrý oblek."Och..," řekl Patrick udiveně "toho jsem si předtím nevšiml.Líbí se mi to." usmál se na prodavačku."No jo,to musíš koukat pořádně." usmála se ona na něj."Takže si to vezmete?" zeptala se otce.Otec kouknul na Patricka.Patrick přikývl."Berem to." řekl otec.Prodavačka se tedy vrátila zpět ke kase.Namrkovala jim to a oni zaplatili."Nashledanou." řekli všichni tři najendou.Když nasedli do auta Patrick se koukl na tátu."Nemyslíš,že s náma flirtovala?" "Nemyslím?Vím to." nevzrušeně otec.Patrick na něj vykulil oči začal se smát."Já nemůžu pochopit,jak to můžeš brát tak v pohodě." smějě se Patrick.Otec se na něj koukl a začal se taky smát."No jo no.Hold už jsem takovej." Než otec nastartoval,tak se smáli.Když dojeli domů,čekala na ně večeře.Najedli se a Patrick už nemohl."Bylo to dobré,mami.Nikdo neumí zapečený brambory tak dobře jako ty." "Jojo,jsi jedinečná,mamko." řekl otec šibalsky.Patrick se usmál a odešel si do pokoje skusit nový oblek.Necítil se v něm moc dobře,ale to je jenom ten první dojem.Chvíli se v něm procházel a bylo to lepší a pohodlnější.Šel se ukázat mamce."Och Patricku!To je..báječné!Vypadáš skvěle." udiveně matka."Opravdu ti to sluší!To děvče s tebou bude šťastné." usmála se na něj,ještě s vykulenýma očima.Patrick se začal červenat."No,synu," chytil ho za rameno otec "je z tebe muž." mrknul na něj.Pak se všichni usmáli.Patrcik se koukl na hodiny.Bylo osm."Nejvyšší čas jít." řekl.Šel se ještě upravit a pak vyšel ze dvěří."Hodně šťestí synu!A užij si to." volala na něj matka.Patrick se otočil a řekl díky.Otec se stále usmíval.Byl přešťastný.Potom zavřeli dveře.
Patrick,který si v obleku,jdoucí po ulici,připadal jako debil,byl nervózní z večera.Co budou dělat?O čem si povídat? Miliony otázek se mu honilo hlavou.Když konečně došel k Amandině domu,všechna nervozita opadla,až se divil.Zazvonil tedy,a čekal.Otevřel mu takový vyšší pán se strništěm,oblečený domácky,tz. tepláky a tričko."Co chceš?" zeptal se ho."Já..echm..přišel jsem vyzvednout Amandu..je doma?" "Chmm..ty budeš nejspíš Patrick.Těší mě." podal mu muž ruku.Nevypadal dvakrát nejlíp,ale když ho člověk poznal,byl neuvěřitelně milý."Mě taky těší," sevřel mu ruku Patrick "ona vám Amanda o mě něco říkala?" "Jen to nejlepší." usmál se na něj její otec.Patrick se tak usmál.Potom uviděl nejspíše její matku,jak přišla a stojí u schodů naproti dveřím."Ahoj!" pozdravila ho."Dobrý den." odpověděl Patrick."Amandoo!" křičí matka do schodů."Jojo.Hned." ozve se slabě ze shora.Matka Amandy se na Patricka usměje.Patrick jí to opětuje."Pojď dál,chlapče." pobídl ho otec.Patrick s úsměvem vchází.Otec Amandy za ním zavře dveře."Cože si říkal o tom autě?" ptá se matka Amandy svého manžela."Jenom že je v opravě." "Aha." Potom bylo ticho.Patrick se rozhlížel po jejich bytě."Amando?!" zakříčela na ní matka "už si opravdu pospěš!Patrick už tu čeká!" Potom se podívala na Patricka a usmála se."Už jdu mami!" ozvalo se ze shora.Potom bylo opět ticho.Najednou začali praskat schody.Patrick se koukl nahoru.Když Amanda šla ze schodů,Patrick byl jako zkamenělý."Taková krása" pomyslel si.Amanda se usmála a Patricka pozdravila sladkým "ahoj".Patrick jako omámený jí ani neodpověděl.Teprve když do něj drknul její otec,tak se sebe vykoktal něco na způsob "ahoj"."Sluší ti to.Opravdu ti to moc sluší." řekl Patrick,pořád ještě uchvácený tou krásou.Amanda,která na sobě měla krásné červené šaty dlouhé až na zem,se usmála."Tobě to taky sluší..Patricku." Patrick jí podal ruku a vyšli ze dveří.Potom se ještě rozloučili s jejími rodiči a vyrazili do školy.Cestou si povídali a smáli se.Patrick jí držel za ruku.Oba byli šťastní.Před školou už čekalo hodně lidí.Patrick s Amandou si tedy sedli na lavičku nedaleko a čeklai,než to všechno začne.

Part 4

27. března 2009 v 21:59 | Nicole
Holky se na ně usmály a pozdravili je sladkým "ahoj".Kluci jim odpověděli.Pete se chtěl zeptat co tu dělaj,ale Jessie byla rychlejší.Pete ani nestačil odpovědět a Jessie se na něj vrhla.Líbali se asi minutu a Patrick s Amandou byli docela v rozpacích.Nevěděli co maj dělat.Oba se moc styděli na to,aby se taky líbali a ani se moc neznali.Ale Patrick o tom,že se s ní bude líbat,snil už před tím.Bohužel ale nic teď nebylo."Sladký" řekl Pete,když se odtrh od Jessici.Pak spolu všichni pokecali,ale jenom chvíli.Holky totiž spěchali nakupovat.No jo,však znáte holky..Obejmuli se tedy a hupkaly si to do obchoďáku.Kluci jenom"wau" a šli se najíst.Šli do nejblížší restaurace "Worms" a tam si dali hranolky se stejkem.Čekali asi čtvrt hoďky na jídlo.Pak se do toho s chutí pustili.Měli už docela hlad.Když si vychutnávali svůj oběd,tak k nim přiběhl nějaký chlápek.Na první pohled se zdal jako blázen,ale takový nebyl.Mluvil ke klukům něco,jako jestli by mu nedali autogram.Kluci koukali jako "co?" ale pak se oba podepsali na papír,který jim muž podal.Pete si myslel,že to je kvůli Arma Angelus,ale to se spletl."Mohli by jste tam,prosím,napsat pro Pepu od Fall Out Boy?" zeptal se chlápek."Cože?" vykulil na něj oči Pete.Oba totálně nechápali o co tu jde."No od Fall Out Boy pro Pepu..Pepu Stentze." zopakoval chlápek znovu.Kluci pořád nechápali.Chvíli bylo ticho a pak chlápek řekl: "Jste přece Pete a Patrick z Fall Out Boy,ne?Nebo jsem se spletl?Tedy promiňte,ale jestli ano,tak ta podoba je teda přesná!" Pete se svraštělým obočím řekl: "Em..Jak víte že se jmenujem Pete a Patrick.Já vás tedy neznám.A Fall Out Boy?Co je to sakra?" "Fall Out Boy.Dobrej název ale..kdo to je?" přidal se do rozhovoru Patrick.Muž už vzdával své naděje.Na Petovi i Patrickovi bylo vidět,že nemají ani páru,oč jde."Fall Out Boy kdo je?To snad ne!To je ta nejúžasnější skupina na světě a vy dva do ní neodmyslitelně patříte." Kluci se na něj zamračili a říkali,že je to blázen.Vždyť oni nikdy dřív neslyšli o něčem jako Fall Out Boy."Tak dobře.Hele ty blázne,už nás neotravuj.Nejspíš si si nás s někým spletl,ale opravdu nemáme páru,oč jde.Mohl by si nás,prosím,nechat?" řekl Pete.Muž si vzal podepsaný papír a odešel s tichým "pardon".Kluci byli zmatení.Že by měli nějaké dvojníky?Dívali se na může,který odcházel ze dveří.Vyšel,zahnul a už ho nebylo vidět.Oba tedy dojedli a šli si sednou do parku.Tam oba přemýšleli."Fall Out Boy?Je to dost dobrej název,nemyslíš?" zeptal se Patrick."No to jo.Ale je to stejnak divný.Teda..ten chlap byl divnej." Potom byli ticho.Oba ponořeni ve svých myšlenkách potichu seděli na lavičce a užívali si jarního vánku,svitu sluníčka a šumění listů.Najednou k nim přiběhl Joe."BAF!" zakřičel.Oba se lekli."Joe!Kurva co tu děláš?Víš jak sme se lekli?" naštvaně Pete.Joe se začal smát."No tak co tu dělám?Tak sem šel zrovna z oběda a tak ve "sklepení" sem vás nenašel a tak se du projít do parku.Když jsem byl za támhletím stromem,tak vás tu vidim a musel jsem jít k vám a něco vám províst.Ale že se mi to povedlo,co?" "Chmm.." řekl Patrick a odvrátil hlavu.Pete se na něj kouk.Pak se kouk na Joa."Joe,hele co bude dneska s tim plesem?Už jsou dvě hodiny a my ještě nejsme rozhodnuti." "Myslíš že by sme tam měli zahrát?" "Blázníš?Je to dobrá příležitost se nějak zviditelnit." oponoval Pete."No já jen že když mi umíme tak "skvěle" hrát.." "Hele nech si to jo?Já vim..není to zrovna dvakrát nejlepší,ale tak aspoň něco." Oba potom byli zticha."Tak já půjdu." řekl Joe."Tak se měj." "Jojo měj se." řekli Pete a Patrick najednou.Joe odešel."Patricku,ty..složil si nějaký písničky?" zeptal se Pete."Ale tak pár jich je.Skládal sem je ze svejch pocitů ze střední." "Fakt?" "Jojo.Ale vlastně je ještě skládám,protože ještě chodim do školy." odpověděl Patrick úsměvem zahleděný na Peta."Jo no.A máš k nim hudbu?" "Že váháš,Pete!Jasně že jo.Mě nejvíc baví vymejšlet hudbu." Pete se na něj usmál."A zahraješ mi něco?" "No..ale tak mohl bych!" řekl s úsměvem Patrick."A kdy?" "To je jedno.Jak se ti bude chtít.Třeba v neděli." navrhl Pete."Tak jo." "Jo a hele Pete,já už budu muset.Slíbil jsem,že ještě něco dodělám doma.Tak se měj a večer se uvidíme na plese,jo?" rozloučil se s úsměvem Patrick."Jasně že jo" křičel Pete na utíkajícího Patricka.Patrick se ještě otočil a zamával.Pete se musel smát,protože Patrick utíkal opravdu srandovně.Byl ale udivený,kam tak může spěchat.Potom tam ještě chvíli seděl a koukal okolo sebe.Z dálky viděl Jessicu a Amandu jak vycházejí z obchodu.Koukal hlavně na Amandu,protože z dálky vypadala opravdu úžasně."Patrick má docela šťestí" pomyslel si.Ale né že by mu jí chtěl přebrat.Koneckonců kámošům by to nikdy neudělal.Potom holky zašly za roh a už je neviděl.Sebral se tedy a šel se kouknout do "sklepení",jestli tam nejsou kluci.Sešel dolů po schodech,ale nikde je neviděl."Kde jen můžou bejt?" zeptal se sám sebe.Pak si sedl na židli,vzal do ruky bassovku a začal něco hrát.Potom se do toho tak položil že vstal a rozjel to.Po několika minutách,kdy si hraní opravdu užíval,tak přišli ostatní členové Arma Angelus.Koukali na něj beze slov.Takového ho nikdy neviděli.Hrál opravdu skvěle.Žeby ho inspiroval Patrick?Pete si ale kluků nevšiml.Měl zavřené oči a užíval si svoje chvíle se svou bassou.Dělal i pár otoček.Potom hrát přestal a celý spocený se sedl na židli.Právě v tuto chvíli spatřil kluky jak ho s údivem pozorují,a docela se lekl."Jste tu dlouho?Já si vás nevšim." "No jsme tu chvíli.A chtěli jsme ti říct,že na tom plese chcem hrát.Takže s námi počítej.A je to už zařízený,takže si s tim nedělej hlavu." řekl jeden kluk."Jojo.To sem zvědavej,jak to na tom plese dopadne.Jinak díky." "Ok.Není zač." Kluci pak vzali místo u svejch nástrojů a začli hrát.Pete se jenom koukal a přemýšlel.Potom zkoušel s nimi.O půl sedmé šli do školy připravovat nástroje na ples.Ples začínal v devět a tak měli ještě čas.

Part 3

15. března 2009 v 22:39 | Nicole
Patrick vstal několik minut po deváté.Umyl se,oblékl a udělal si snídani.Přitom se koukal na televizi,kde dávali nějaký záznam z koncertu.´Takový velký koncert´ pomyslel si.´To by se mi taky líbilo´.Byl zasněný a ani nevnímal že někdo ťuká na vchodové dveře."Ty neotevřeš?" zeptala se ho jeho matka,která právě přišla z ložnice a brala si župan."O..co?" zeptal se Patrick.
"Dveře.Vchodové.Venku.Někdo ťuká."
"Oh aha.Promiň.Jo,hned tam jdu." Jeho matka zašla do koupelny.Patrick mezitím otevřel dvěře.Stála tam hnědovlasá dívka z jeho třídy."Ahoj Patricku." řekla."Ahoj" odpověděl Patrick."Já..promiň že takhle ráno ruším,ale..nechtěl bys jít..s-e mnou na..p-les?" koktala."Wau.Em..já..jo pu-du rád" řekl s úsměvem."Tak dobrá.Díky.Měj se" řekla dívka,co už odcházela."Ty taky!" zakřičel za ní Patrick.Už delší dobu se mu líbila,ale nebyl schopný ji kdykoli něco říct.Byl tedy překvapen,že ONA u JEHO dvěří zazvonila.Zavřel dveře."Kdo byl?" zeptala se ho matka."Jedna spolužačka." odpověděl."A co chtěla." "Ále,jenom mě pozvala na ples.Nic víc." "Nic víc?",vykulila matka oči "Vždyť to je skvělý!" řekla s jásotem."Jo no.To je." Patrick skrýval všechno to nadšení,které v něm bylo.A že ho nebylo málo.Pak tedy dojed snídani a vyrazil na cestu.Z dálky už Peta viděl jak tam sedí,poslouchá svůj iPod a pudupkává si nohou.Usmál se.Pete ho zřejmě neviděl a tak se lekl,když mu Patrick dal ruku na rameno a řekl ahoj."Pete co vyvádíš?" řekl Patrick když ho viděl jak mu padá iPod na zem."Em..promiň..já se lek!" řekl Pete rozpačitě a pak se začal smát.Vstal,obejmul Patricka kolem ramen a šli do studia.Patrick byl zvědavý.Po schodech šel hned za Petem a když uviděl všechen ten bordel,těch kabelů všude a dusno,tak ho to docela vyplašilo,ale taky rozesmálo.Kluci teda vzali místo za svejma nástrojema a začli hrát.Patrickovi to znělo děsně.Všechno to skřípání.Snažil se to ale nedat na sobě moc znát.Pete do toho svým,poměrně drsným hlasem,zpíval.Patrickovi se to moc nelíbilo.´Ale aspoň něco´pomyslel si."Tak co si o tom myslíš?" zeptal se Pete."No..víš.." "Bylo to hnusný.Jen to řekni!" zakřičel na něj jeden kluk ze skupiny."Ticho Joe!" uzemnil ho Pete."Tak co na ti říkáš?" "Promiň,ale tohle mi nějak nesedlo." řekl Patrick."Jo no.Musíme na sobě zapracovat." odpověděl Pete."Mimochodem tohle byla naše nejlepší skladba." poznamenal Joe."Já jsem Joe."Podal mu ruku."Já Patrick.Těší mě." "To by mělo!" řekl šibalsky Joe a zasmál se.Patrick z něho měl trochu husí kůži.Joe ho poplácal a šel někam nahoru."Jeho chování si nevšímej.Někdy je vážně k nevydržení.Jinak je to fajnovej kluk." řekl Pete.Patrick se usmál.Patrick si od jednoho kluka půjčil elektrickou kytaru a začal hrát svůjí písničku.Pete s nadchnutím sledoval.Najednou Patrick začal zpívat.Bylo to úžasný.V tom stísněném prostoru to tak krásně znělo.Pete se usmíval.Potom do místnosti přiběhl Joe."Co to je?" vykřikl a tím Patricka přerušil."Skvělý,Joe!Nemůžeš bejt potichu,když Pat zpívá?!" vynadal mu Pete."Em...já.." snažil se do hádky vetřít Patrick."Co sem zase udělal?!Já se jen ptám.."řekl Joe."Chrr!" řekl Pete."Já jen.." snaži se Patrick."Můžeš pokračovat Patricku." pobídl ho Pete."Jo to jo,ale já jen že..prosimtě neříkej mi Pat!" smál se Patrick."Pat?Em.. Pete co to mělo bejt?" zeptal se Joe."Co ty se do toho kurva pleteš?Už mi lezeš na nervy sakra!" zařval Pete na Joa."Bzz.." řekl Joe a odešel."Mě se nelíbí oslovení Pat.Já ho přímo nesnášim." řekl Patrick."Tak dobře no." řekl s úsměven Pete."Tak mužeš hrát." "Ne to..já už půjdu." "Už?" "No tak já ještě musím něco zařídit." "Zařídit?Co je tak důležitějšího než tu bejt a hrát a zpívat?" "Víš.Dneska jsem si domluvil jakési rande.." "Rande?Jako s holkou?" "Ne,s klukem." řekl Patrick ironicky.Začli se smát."Ne ale fakt,ona jedna holka,co se mi už delší dobu líbí, přišla dnes ke mě a zeptala se jestli bych s ní nešel na ples." "Ples?" "Jo,ples.To je takový místo,kde se tancuje." "Já vím co je ples...A na jakej? Kde?" "U nás ve škole." "Aha.A to je teda dnes večer?" "Jo.Takže se nějak musím připravit.Vždyť já ani moc tancovat neumím." "No jo.Tancovat..To mějak dáš.Holky mají rády nemotorné kluky.Třeba jí dostaneš." "Dostaněš?Jak to myslíš? Jako do.." "Postele?Jo,přesně tam." "Ale já..nechci jí do postele.Nejsem jako někdo..." "Patricku!To si jako myslíš že já..?" koukl se Pete na Patricka.Patrick byl v rozpacích.Zamyslel se a po chvíli řekl."Jo!Ty!Ty nadrženče!" řekl Patrick provokativně.Pete vycítil,že s ním chce diskutovat-hádat se.Byl ale mazaný.Věděl,že si z něj dělá Patrick srandu a tak teda přistoupil na jeho hru."Nadrženče,jo?Tak fajn." na chvíli se Pete zamyslel."Ty maminčin mázánku" řekl Pete.
"Ty nymfomane."
"Ty slepičí prdelko."
"Úchyle!"
"Slušňáčku!"
"Gayi!"
Pete to už nevydržel a skočil po Patrickovi.Ale čistě z kamarádství.Jen aby ho škádlil.Potom si pořád nadávali a fackovali se a všechnomožný.Potom přestali a leželi vedle sebe a pod sebou měli kabely.Byli vyřízení.Začli se děsně smát."Hey Pete!Víš že seš můj nejlepší kámoš?" řekl Patrick po chvíli."Já?Jako fakt?" "Jasně!" přitakal Patrick."Tak teda díky,Pate." Tohle už Patrick nevydržel a vrhnul se na Petea."Pate,jo?Pate?!Já ti dám Pate!Říkal jsem že slovo Pat nesnášim!" Chvíli se zase prali a pak zase smáli.Potom si sedly na židle a povídali si."Pete!Pete!" přiběhl uřícený Joe."Co je?" ptal se Pete."Máme zase nějakou zakázku.Chtěj aby sme hráli na plese!" "Plese?!" vystrašeně Pete."Jo!Na plese!Dnes večer!" "Dnes?Ale to tam bude i Patrick!" "Vážně,chalane?" škádlil Joe Patricka."Jo,budu.Budu tam tancovat." Joe to nevydržel a praskl smíchy."Já nevim,co je na tom tak směšnýho." řekl uraženě Patrick.Joe neodpověděl a zmizel ve dveřích."Ách jo." povzdychl si Patrick."Nevšímej si ho.Někdy leze vážně na nervy,jak sem říkal." "No jo no.Hele a co teda bude s tim plesem?Budete tam hrát?" zeptal se Patrick."Ale tak já nevim.Ještě se dohodnu s klukama.By mě ale zajmalo,kam zmizeli." Pete se rozhlédl,jestli nejdou.Ale nešli.
"Nezajdem na oběd?" zeptal se Patricka.
"Souhlasím.Tak jdeme." Bylo asi půl jedné,když vstali a vycházeli ze "sklepení".Vyšli na ulici.Slunce svítilo krásně,div že nepálilo.Rozhlédli se s rukou před očima.Potom uviděli dvě postavy.Konkrétně dvě dívky.Čím víc byli blíž tím je začínali poznávat.Jedna byla hnědovlasá a měla tašku přes rameno a držela se v propletených rukou (jako nevěsta a ženich) své kámošky,která byla též hnědovlasá a taky s taškou a velkými slunečními brýlemi.Jedna se jmenovala Amanda - to byla právě ta Patrickova "vyvolená".Ta druhá byla Jessica a ta "patřila",jak jinak než,Petovi.Kluci se na sebe podívali docela vyděšeně.Né že by se jich báli,ale tyhle dvě tu teda nečekali.

Part 2

15. března 2009 v 1:38 | Nicole
Najednou byl tak šťastný,že ho zas vidí.Hned šel zas k němu.Pozdravili se."Oh,Patricku.Já..pořád nemůžu z hlavy dostat ten tvů hlas!Jsem ním přímo uchvácen." řekl Pete s letmým smíchem."Díky" řekl červenající se Patrick.Pak vstal a šli se projít po ulicích.Chvíli bylo ticho.
"Co vlastně děláš,Pete?"
"Momentálně jsem basák v jedný skupině.Ale přestává mě to tam bavit.A..co děláš ty?"
"Basák?Vypadáš na kytaristu.Ale to je vlastně podobný,tak to je jedno.Jinak já pořád studuju a ve volnym čase tu hraju.Jen tak pro zábavu.Lidi to baví a vždy si tu něco vydělám.Je to dobrej pocit,když vlastně děláš to,co tě baví, a víš že a lidi kolem to taky baví."
"No jo basák!Ono mě to nějak chytlo.Kytara mě moc nebavila,ale s tou basou sem jako takovej... spojenej..nebo nevim jak to říct.A to máš ale sakra pravdu!Je to dobrej pocit.Jak všichni užívaj tu tvoji tvorbu.To dokáže zvednout náladu." souhlasil Pete.Potom se na sebe usmáli.Šli kolem obchodu s botama a lekli se,když z něj vyběhla nějaká postarší paní,co byla bosa a ještě k tomu ječela jak pominutá.Několik sekund po ní,za ní běžel nejspíš její manžel,nejspíše s jejíma botama v ruce volajíc "Evo!Evo!".Celé to vypadalo dost komicky a tak se začli smát.
"Bláznivá to rodina." poznamenal Patrick.Pete se usmál.
"Chodíš s někým?" zeptal se.
"Ne.Nenašel jsem tu pravou.Opravdu ne." řekl Patrick trochu zklamaně."Co ty?" zeptal se.
"Ale jo,mám jednu.Ale moc se nescházíme." odpověděl Pete.
"No jo.Holky.Ony jsou nepochopitelný.Jako jo - upravujou se aby se nám líbily,ale toho času co jim to zabere.To já přímo nesnášim.Né že bych s tim měl nějaký zkušenosti,ale víš - moje máma."
"To jo no.Holky prostě se o sebe víc staraj než my.Ale tak výsledek je víc než úžasný." Pete se na chvíli zasnil."Hey!Víš jak by to bylo super,kdyby sme měli skupinu a měli děsně moc fanynek?Tolik ženskejch pohromadě na našich koncertech!Každá do nás zblázněná!To bych se mi teda zamlouvalo..."
Patrick se začal smát."Co je?" zeptal se Pete se smíchem."Já jen..fanynky..Pete,jak tě tak poslouchám,myslíš ty vůbec na něco jinýho než na holky?" "Ale jo" odpověděl Pete ironicky.Oba se pořád smáli.
Potom šli kolem jednoho zavřeného obchodu s CDčkama a zastavili se koukat.Patrick,který měl kytaru přes rameno,koukal po CDčku od AC/DC (jeho oblíbené skupiny)."Tohle je vážně dobrý" řekl Patrick a ukázal na to CD.
"AC/DC..Ale jo,maj dobrý písničky.Byl si jim na koncertě?"
"Jednou jo.Byl jsem v takové euforii.Bylo to skvelý!To je zážitek bejt prostě na nějakym koncertě oblíený skupiny.Já vim - jsou to jenom nějací,pro mě neznámí chlapi,co dělaj skvělou hudbu,sice je neznám ale prostě je obdivuju."
"A ty jsi v nějaké skpině?" zeptal se Pete,když odcházeli od výlohy."Ne,nejsem.Ani jsem nepřemýšlel,že bych v nějaké někdy byl.Táta říká,abych si nějakou založil,ale já bych chtěl až po střední."
"Aha.No a nechtěl by si se jít kouknout na zkoušku mojí skupiny?"
"Ale tak mohl bych přijít" odpověděl Patrick s úsměvem.
"Tak jo.V deset dopoledne se sejdem na tomhle místě,platí?"
"Jasně"
Potom se rozloučili a šli domů.Pete,ale i Patrick,byl tak šťastný.Hrozně moc se těšil na ráno....

Part 1

14. března 2009 v 1:02 | Nicole
Ráno 9:30 vychází mladý černovlasý kluk z domu.Klíče si strká do kapsy a zavírá dveře.Je léto,takže má na sobě jenom černé triko, s krátkými rukávy a nějakým nápisem,a džíny,které mu padnou skvěle.Jde kolem obchodů,kterých je v jeho městě,na hlavní ulici,hodně.Vlasy mu vlají a on si pobrukuje nějakou melodii.Cestou potká několik lidí se kterými se pozdraví.Pokračuje ale v cestě dál.Z hlavní ulice zahne do jedné menší.Pak jde několik kroků a vejde do dveří,které nevypadají moc nově.Potom sejde do "sklepení" (tak tehdy říkal svému studiu) po schodech dolů a tam se setká s několika kluky s nástroji.On je totiž basák ve skupině Arma Angelus.Byla to jakási puncková skupina,krerá nebyla ani moc známá.Mimo tuto skupinu hrál i v jiných jen tak pro zábavu.Střední školu kvůli hudbě nedokončil.Hudba prostě zvítězila nade vším.
Jednou,když šel tu svou cestu do "sklepení",tak na ulici vidí jednoho kluka jak hraje na kytaru a má úžasný hlas.Byl ním přímo uchvácen a tak zůstal stát a dívat se na něj jak si užívá rytmy hudby.Když ten dotyčný kluk dohrál,tak ho oslovil. "Já jsem Pete",řekl černovlasý basák."těší mě..já..jsem přímo uchvácen tvým hlasem.zpíváš opravdu dobře.." "Těší mě taky.Já jsem nějaký Patrick.A opravdu děkuji za tvé čestné uznání." (pozn.autora:jak jistě víte,fall out boy složili píseň "honorable mention" - tedy "čestné uznání") Černovlasý Pete se s ním dal do řeči ohledně toho jak zpívá dlouho a jestli je tu na ulici každý den a podobně.Patrick odpověděl,že nezpívá nijak jinak než pro zábavu a že vyrůstal v rodině hudebníků a tak zdědil takovýhle hlas.Chvíli si povídali,ale pak Patrick řekl,že už musí jít.Rozloučil se tedy s Petem aniž by mu na sebe nechal nějaký kontakt.Pete byl pořád velice překvapen,jak někdo může takhle zpívat.Na zkoušku do jeho "sklepení" už ani nešel.Kluci mu tedy po nějaké té době volali jako co se děje a proč nepřišel.On se jim teda omluvil a že prostě nějak zapomněl.Poté se vrátil zpět domů.Tehdy nebyl ještě tak bohatý,aby si mohl dovolit vlastní byt,a tak bydlel s rodiči.Arma Angelus sice vydělávala nějaké ty peníze,ale zdaleka ne tolik.
Druhý den šel zase na zkoušku.Koukal jak mohl,ale záhadného kluka z předešlého dne nikde na ulici neviděl.Šel tedy do "sklepení" a tam s klukama zkoušel.Byl zkroušený a tak neměl moc náladu.Po zkoušení chtěli jít kluci z "Army" někam do klubu na mejdan,ale Pete řekl,že mu není zrovna nejlépe a že půjde domů.Kluci zavrtěli hlavou a šli tedy sami.Pete ale domů nešel.Toulal se po nočním Chicagu a pořád přemýšlel o Patrickovi.S rukamy v kapsách,zahleděný do země bloumal ulicemi a přemýšlel.Najednou uslyšel nějaký zvuk.Něco jako akustická kytara.Šel za tím zvukem a čím víc byl blíž,tím víc slyšel i hlas.Ano - ten hlas.Ten úžasný hlas,který patřil Patrickovi...

Introduction

14. března 2009 v 0:23 | Nicole
Cover mojí mysli na Fall Out Boy život.Prostě si vymyslim příběh o FOBech a ty můžeš sledovat co moje hlava vymyslí :D Předem nevím kolik bude částí,ale bude to zajmavý.Tak jestli tě to zajmá,tak určitě čekej na další části ;o)
 
 

Reklama