Březen 2012

With Love

27. března 2012 v 21:16 | Nicole |  Poets
Roses are red, violets are blue
this is another day and i´m still loving you.
This time of passion, fulled by happiness
you make my day and throw away loneliness.
It was said many times
never time to say goodbye.
Every day I love you more and more
i wouldn´t have noone else anymore.

Urážka

22. března 2012 v 21:47 | Nicole |  Moje...
Už mě unavujou kecy egoistickejch lidí, co si myslej, že vědí všechno nejlíp a musejí radit! Kecaj ostatním do života a všechno musí být podle nich. Nasrat vám! Odsuzujete ostatní podle toho, co vidíte. Nezajímá vás, jakej člověk je. Prostě kouknete a začnete řvát jako "co to je" nebo "koukni na to *hahahah*". S tímhle děte někam! Nejradši bych každýho z vás vzala a mučila tím nejhorším způsobem.. Kecat mi do života nikdo nebude. Nikdo si to nedovolí! Nikdo mě nezná tak dobře, aby něco takovýho mohl. Všichni sou vedle. Všichni si myslí jak sou úžasní a ostatní jsou pro ně jenom póvl.
Chodím barevně oblíkaná, můj pokoj má 3 barevný barvy na stěnách, namalovala sem si tam i červeně obrázky, směji se, beru život barevně, bojím se ostatních lidí, nezajímá mne, co si o mě ostatní myslí, myslím si totiž své. Chci mít vlasy různobarevný, chci mít křiklavý oblečení s šílenejma obrázkama na tričku, chci svítit na ulici, aby mě všichni viděli. Bude revoluce...
Společnost.. jako kdyby to bylo veleuznávaný pravidlo jak se chovat, co nosit, jaký mít názory.. Seru na to! Nikdy sem nezapadala do společnosti, vždycky se najde vyjímka, kterou mám jenom já a liším se. Člověk mě težko poznává, proto sem ráda za ty, co mě znají už dlouho, než na nový lidi, co si o mě myslí bůhví co a cítím se s nima nejistá. Nechci zapadat do společnosti lidí, kteří si pořád na něco hrajou a přetvařujou se. Mám ráda skupinku lidí, kterým přeskočilo a neoblýkají se úplně podle "pravidel", nechovají se tak a nezapadají. Než abych byla ve společnosti, v nóbl společnosti, ve společnosti těch "lepších lidí" (což jedině tohle si představuju pod pojmem "společnost"), tak půjdu radši do blázince a předstírat, že vidím něco neuvěřitelnýho nebo že věřím v to, že dokážu němožné (věřím!). Rozuměla bych si s nima rozhodně líp než s "normálníma lidma".. (nebudu tu rozebírat, kdo je normální..)
Nesnáším vás! Kéž by vám zašili pusu a nasadili neutrální výraz!

I am a Pirate, You are a Princess

2. března 2012 v 0:07 | Nicole |  Moje...
Je mnoho způsobů, jak může dopadnout láska. Třeba je to klišé, ale já jsem pro tu jako z pohádek, které končí šťastným koncem a splněnými sny. Každý by měl být v životě šťastný a mít po boku někoho, kdo ho podporuje a jde s ním cestou životem.
Avšak né vždy je to tak jednoduché. Případ, kdy si dva nejsou souzeni, nemohou spolu být, i když se třeba milují. Překážka, která je nepustí dál. Osud, který to má naplánované. Zdá se tak lehké určit si cíl a jít za ním. Je mnoho důvodů, proč by dva nemohli být spolu. Zamilovanost a okouzlení napoprvé, pocit který trvá dlouho. Všechno snažení vynaložené do jednoho vysněného vztahu. Když pak člověk náhle zjistí, že to nemá cenu ani budoucnost.. nakonec se s tím smíří.
Proč však z prvu zahazovat něco, co vypadá na slibnou budoucnost? Co se zdá být jako z pohádky, když takového člověka najdete. Spřízněnou duši, které má pochopení. Nevzdávat se! Snažit se dál a věřit, že vše bude takové, jako to bylo donedávna. Jako když poslední týden plný hádek a neshod lehce přeletí, jakoby nic. Jak další týden bude plný lásky a očekávání a radosti.
"Vím, že to nemáš v životě jednoduché. Tvůj život = tvoje volby. Přeji ti tak moc lásky, kterou si zasloužíš, Vílo."